Jak se stát žádaným koučem

2. Proč je koučování profese a dovednost budoucnosti

Měli jsme silnou intuici a rozhodli jsme se, že uděláme průzkum. Bavili jsme lidmi, kteří se zajímají o to, kam směřuje tento svět. Na co jsme přišli? S tím, jak se svět neustále zrychluje a je v něm více a více změn, narůstá potřeba umět se s těmito změnami vyrovnávat. A to jak pro jedince, tak firmy.

Například v době covidu. Přišly obrovské změny. Svět se digitalizoval, začali jsme pracovat více z domu. Někteří lídří najednou nevěděli, jak v této situaci vést lidi. V té době jsme zaznamenali nárůst poptávky po koučování. Lidé vyhledávají kouče, aby se uměli vyrovnat se změnami. Aby dokázali pracovat sami se sebou. K tomu jim pomáhají právě koučovací dovednosti. To je základní teze, na kterou jsme přišli.

Další velkou a pro někoho možná děsivou změnou ve světě je umělá inteligence. Dlouho se o ní mluvilo a donedávna to byla vzdálená představa. Přišel ale ChatGPT a najednou nám píše emaily, články, dává tipy, plní funkci třeba copywritera.

Jsou některé obory ohroženy? Určitě. Nicméně, povolání jako například copywriter může využít umělou inteligenci pro to, aby za něj udělala určité úkoly a on se tak může soustředit na zákazníka. Precizně koučovat zákazníka na zadání – zjistit, co opravdu potřebuje, co je smyslem, co je za jeho myšlenkou.

S koučovacími dovednostmi má člověk úplně jinou hodnotu na trhu práce. Jako freelancer, ale i jako zaměstnanec nebo leader ve firmě. Firmy už dobře vědí, že nestačí, aby se uměli rozhodovat lidé nahoře. Ale také ti, kteří mají blíž k tomu, kde se samotná práce vykonává. Je potřeba umět se jich správně zeptat. Mají totiž klíč k tomu, jak věci zlepšit. Je potřeba, aby se lidé v rámci firmy uměli sami rozhodovat. A převzít zodpovědnost.

Nárok na to učit se věci, které se neučí ve škole, narůstá. Věci, které získáváme zkušenostmi. Měkké dovednosti. Cit, empatie, práce s lidmi, komunikační dovednosti, intuice. To jsou dovednosti, které vedle rychle se rozvíjející AI půjdou hodně nahoru. Budou do budoucna nezbytné. A právě koučováním tyto dovednosti u sebe posilujeme. Také u svého týmu, pokud je koučujeme.

Proto si troufáme říct, že je to profese budoucnosti pro ty, kteří se tím chtějí naplno živit. A dovednost budoucnosti, protože firmy se bez tohoto neobejdou. Firmy za náma chodí a poptávají kurzy pro manažery. Dobře totiž vědí, že pak mají obrovskou konkurenční výhodu. Poslechněte si více v našem podcastu.

3. Jak koučování vzniklo?

Koučování vzniklo jako profese na konci 80. let v USA, v České republice se začalo objevovat až před pár lety. Za zakladatele koučinku jsou považování Timothy Gallwey a Sir John Whitmore. Oba dříve působili ve sportu, ze kterého koučink také vzešel. Ve sportu představuje koučování kompletní péči o vrcholové sportovce a přesahuje čistě tělesnou výkonnost. Pomáhá překonávat obavy, odbourávat bloky, rozvíjet osobní strategie úspěchu, případně se i vyrovnat s neúspěchem.

Gallwey a Whitmore spojili právě znalosti ze sportu a psychologie a založili tenisovou a lyžařskou školu. Na své žáky aplikovali nové způsoby učení a pak tyto metody přenášeli i do pracovního prostředí. Tak se koučování dostalo do světa byznysu.

Postupně se také rozšířilo do dalších životních oblastí a vzniklo životní, kariérní, výkonnostní, rodinné, finanční a leadership koučování. Toto jsou jen některé z mnoha větví koučinku.

4. Nesprávné názvy pro koučování

V českém prostředí se uchytilo mnoho nesprávných výrazů pro koučování. Slýcháváme kauč, kaučing, kaučink nebo kaučování. Ani jedno není správné. Co si budeme, trochu to zní jako gaučink ;). Alternativně lidé používají také mentální kouč. Správným výrazem je koučování nebo koučink a vykonavatelem je kouč.

5. Jak poznat kvalitní výcvik koučování?

Zaprvé – proč tomu vůbec říkáme výcvik koučování a ne kurz koučování? Za nás má slovo kurz asociaci spíš jednorázového odpoledního workshopu. Tohle je skutečně výcvik – cvičíte, trénujete, dostáváte zpětnou vazbu. Učíte se a mění to postupně vaši celou osobnost, vás celého/celou. To se přes víkendový kurz koučinku nestane.

Od roku 2014 jsme se zúčastnili 22 koučovacích výcviků u 5 různých škol. Udělali jsme si tak ucelený obrázek o tom, jak má vypadat kvalitní výcvik koučování. Jaké jsou tedy podle nás ty nejdůležitější náležitosti pro kvalitní výcvik?

Výcvik by měl být akreditovaný od Mezinárodní federace koučů (ICF)

Akreditace výcviku je jistotou, že výcvik splňuje základní náležitosti kvality, proto tento bod radíme řadit na první místo.

Výcvik by měl být vedený kvalitními lektory

Doporučujeme najít lektory, kteří jsou certifikovaní alespoň na úrovni PCC (mezi ACC a PCC je poměrně velký kvalitativní rozdíl) a hlavně lektory, kteří jsou vám sympatičtí. Nejlepší je se s lektory spojit a blíže je poznat. Buď osobně nebo alespoň skrz podcast. Jednou nebo dvakrát se nám stalo, že lektor nám moc „nevoněl”. Byla to naše chyba. Nedali jsme si dost práce ho poznat.

Na výcviku by nemělo být více než 12 lidí

Když je ve skupině příliš mnoho lidí, pak každý nedostává dostatečnou pozornost. Při výcviku je potřeba, aby každý dostal dostatek zpětné vazby přímo od lektora a to moc nejde, když je vás ve skupině 20. Máme vyzkoušené, že 12 lidí je rozumné maximum.

Výcvik by vám měl dát vše, co potřebujete pro získání certifikace

Certifikace kouče od Mezinárodní federace koučů (ICF) je základní známka kvality, kterou větší firmy dnes už znají. Na trhu můžete najít výcviky, které tento požadavek nesplňují. Typicky se jedná o víkendové nebo týdenní kurzy koučování. Za víkend, ani za týden, se koučem nestanete. Ruce od nich pryč. Na trhu také najdete výcviky, které jsou sice akreditované, ale musíte si zaplatit další kurz(y), abyste měli vše, co potřebujete pro certifikaci.

Na výcvik navazuje kurz podnikání pro kouče

Když se naučíte koučovat, neznamená to, že se vám automaticky budou hlásit klienti. Každý kouč se totiž potřebuje stát i podnikatelem. Pokud na výcvik koučů nenavazuje trénink podnikání pro kouče, tak se vám výrazně prodlouží návratnost investice do výcviku koučů. Něco jiného je, když si chcete rozšířit vaše manažerské dovednosti o koučování, v tom případě trénink pro podnikání nepotřebujete.

6. Co dělat během výcviku, abyste se naučili lépe koučovat

Abyste z výcviku opravdu benefitovali a stali se kvalitními kouči, máme pro vás pár tipů, na co se zaměřit.

Opakování matka moudrosti. Každé setkání nahráváme a máte jej poté k dispozici. Doporučujeme se opakovaně na záznamy dívat, náš mozek totiž nepojme vše najednou a s každým novým zhlédnutím nám dochází nově souvislosti a máme nová uvědomění.
Praxe. Během výcviku se rozdělíte do dvojic nebo trojic a budete společně praktikovat. Je důležité si na trénink vyhradit čas opravdu každý týden – získáte tak mnoho cenných zkušeností do začátku, sami si zažijete, jaké to je být koučovaný a vyřešíte si tak i spoustu vašich osobních témat. Koučovací parťák vám také poskytne zpětnou vazbu.
Aktivita. To, s čím si nebudete vědět rady, můžete poté přinést jako téma na lekce a probrat s lektory. To je velmi důležitým bodem – ptejte se! Na všechno a všech. Čím víc aktivní při výcviku budete, tím více z něho získáte.
Praxe navíc. Doporučujeme také praktikovat nad rámec výcviku. Opakování dělá mistra a každý klient je jiný. Jje fajn si „osahat” různé typy klientů s různými tématy.
Trpělivost! Buďte na sebe hodní, i my jsme se učili koučovat. A také nám to ne vždy šlo. 🙂

7. Žádný kouč to nezvládne sám, potřebujete komunitu

„Fíha, ten toho dokázal, ten musí být fakt dobrej, že to všechno zvládnul! To já bych sám nedokázal,” zní nám často v hlavě. A vlastně máme částečně pravdu. Self-made (wo)man je mýtus. Máme pocit, že úspěšní lidé dosáhli svého úspěchu zcela samostatně, bez vlivu okolí. Je to ale vždy kombinace vlastního úsilí a také vlivu prostředí. Kolik máme podpory, štěstí a různých příležitostí – to vše hraje roli. Většina úspěšných lidí využila na své cestě mentorů, odborných rad od specialistů, finanční podporu a inspiraci od druhých. Právě to jim pomohlo realizovat jejich cíle. Nebuďte na to sami!

I my jsme si zažili sílu komunity. Bez komunity by tu nejspíš ani jeden z nás nebyl…

„Na začátku jsem měl představu, že se naučím koučovat a klienti přijdou tak nějak sami. Postupně jsem začal chápat, jak byla tato představa naivní. Komunita koučů mi ve startu mého koučovacího podnikání dodávala potřebnou podporu i kontakty na potenciální klienty. I když byl posun k vybudování stabilního koučovacího podnikání neustále o mně samotném a mém přístupu k aktivitám, díky komunitě jsem postupně změnil svůj mindset a zdolal všechny brzdy a bloky. I z tohoto důvodu jsme se s Michalem nadchli pro budování komunity The Coaching Way a tím budoucí kouče aktivně podporovat při budování jejich stabilního podnikání.” Honza Studený, PCC

„Když jsem narazil na koučování, ihned jsem se nadchl. Bylo mně však jasné, že bez schopnosti získávat a přitahovat klienty to nepůjde. Měl jsem sice už nějaké zkušenosti s prodejem, ale koučování je hodně specifické. Měl jsem to štěstí, že jsem na začátku mojí cesty byl součástí komunity koučů, ve které jsme měli pravidelný mentoring na obchodní dovednosti. Moc si nedovedu představit, že bych to bez toho zvládl. To je i jeden z důvodů, proč má každý kouč, který u nás dokončí výcvik, přístup do naší komunity koučů. Pro ty, kteří se koučováním chtějí živit naplno, jsme udělali navazující podnikatelský kurz, ve kterém se naučíte, jak dělat marketing a obchod v oboru koučování.“ Michal Holub, PCC

Přesně proto kromě výcviku koučování a podnikatelského tréninku Cesty ke klientům pořádáme komunitní setkávání. Scházíme se online každé dva týdny. Bavíme se o různých tématech, ať už koučovacích nebo osobnostních. Radíme si navzájem a jsme si oporou.

Co je ale ještě lepší – setkáváme se i offline! Poslední setkání proběhlo v krásném prostředí blízko Pardubic, kde jsme grilovali, povídali, učili se novým koučovacím technikám a samozřejmě koučovali! Bylo to silné a poznat se naživo byl nenahraditelný pocit.

Díky společnému setkávání vzniklo již nejedno přátelství a také různé spolupráce.

8. Za jak dlouho se budete živit koučováním?

Naše odpověď vás asi moc nepotěší, ale – nedá se to tak lehce říct. Je to individuální. Pro představu uvedeme příběhy několika koučů.

„Byl to rok od dokončení výcviku, co jsem se do toho dal naplno. Do té doby jsem byl také tenisový trenér a kombinoval jsem to. Největší průlom byl, když jsem naplno skočil do koučování a udělal to rozhodnutí stát se koučem. Říkám tomu zabouchnout dveře a stoupnout si do identity kouče.” Honza Studený, PCC.

„V práci jsem už podával výpověď, ale přemluvili mě. Zůstal jsem a měl jsem možnost budovat si tu klientelu, vzdělávat se. Pak jsem odešel a šel do koučovací agentury, ze které jsem také odešel. A musel jsem začít znova. Půl roku jsem se zaměřil jen na koučování. Vybudoval jsem si příjem. Ale to už jsem měl nějaké zkušenosti.” Michal Holub, PCC.

“Dělala jsem výcvik před 7 lety a pak jsem si tak pokoutně koučovala. Ale nikdy to nebylo – jsem kouč a jdu do toho naplno. Teď jsem se konečně rozhodla a zaplnila 70 % své kapacity na mateřské.” Jana

„Naučil jsem se koučovat v rámci manažerské pozice. Začalo mě to bavit, tak jsem si na nějakou dobu zkrátil úvazek. Zjistil jsem, že mě to tahá ještě víc a tak jsem si našel dva velké klienty a přešel naplno do koučování.” Petr

Jak vidíte, každý příběh je úplně jiný. Hodně záleží na tom, jaké máte zkušenosti, dovednosti, jestli chcete ještě zůstat v práci nebo se do toho vrhnout naplno. Někdo si raději snižuje postupně úvazek a někdo má raději radikální kroky. Zabouchnout dveře a jít.

Doporučujeme si však udělat přípravu. Vědět, kdo je vaše cílová skupina, jak získávat klienty a zvládnuté koučovací dovednosti – důvěra v sebe jako kouče. To se totiž odráží na tom, zda si o peníze umíte říct. A tedy jestli budete vydělávat. Jakmile přestanete koučovat zadarmo a lidé vám začnou platit, začne vám růst i sebevědomí. Důležitým aspektem je také mindset. Nastavení mysli. Může chvíli trvat přejít ze zaměstnaneckého na podnikatelský mindset.

Každý má tedy svoji cestu a nelze jednoduše předpovědět, kdy se stanete koučem. Jedno je ale jasné – pokud budete chtít, stanete se jím. Ať to trvá 3 měsíce, 10 měsíců, rok nebo tři. Správní mentoři vám mohou cestu zkrátit a urychlit. Více si poslechněte v našem podcastu.

9. Jak se stát žádaným koučem?

Otevřeme to jednou silnou myšlenkou: Abyste byli žádaní, potřebujete být pro klienty inspirativní. Abyste byli pro klienty inspirativní, potřebujete být nejprve inspirativní pro sebe. Možná to zní samozřejmě a logicky, ale setkáváme se často s kouči, kteří na to zapomínají. Bez tohoto základu se neobejdete.

Druhou věcí, kterou moc doporučujeme, je spojit vaši cílovou skupinu nebo zaměření s vaší osobní zkušeností. S něčím, čím jste si sami prošli. Nebudete ohledně daného tématu rozdávat rady, ale stane se autentickými. Jako kouči dokážeme pomoct s jakoukoliv oblastí, ale často si lidé neumí představit, že by je koučoval někdo, kdo nemá žádnou zkušenost s daným tématem. Je potřeba, abyste si vybrali téma, které chcete koučovat a ve kterém cítite zápal.

V daném tématu si pak rozšiřujte obzory. Čtěte a studujte vše o vašem zaměření. Ne protože byste o tom měli lidem radit. Ale abyste věděli, o čem mluvíte. Stanete se experty na dané téma, budete mít znalosti, zkušenosti a budete o tom atraktivně mluvit. Můžete na to začít dělat workshopy, koučovat a třeba i mentorovat. Později můžete udělat i dlouhodobý program a provázet je na dané téma od A do Z.

Jedním z nejdůležitějších bodů na cestě stát se žádaným koučem je ochota dělat věci, které nám nejsou příjemné. Tady se takzvaně „láme chleba”. Viděli jsme mnoho koučů, kteří měli jasno v tom, co chtěli, ale nebyli ochotni jít do věcí, které byly nepříjemné. Jste tím, kdo to opravdu chce nebo tím, kdo o tom jen na nějaké úrovni sní?

My jsme na začátku dělali cokoliv, co jen trochu vypadalo, že to přitáhne klienty. A samozřejmě jsme bojovali i s vnitřním kritikem. Volání studeným kontaktům nebylo příjemné. Báli jsme se být vidět. Báli jsme se hejtů. Přicházela prokrastinace a odpor. Když jsme si ale začali budovat návyk nevyhýbání se nepříjemným věcem, začal přicházet úspěch.

Občas máme totiž očekávání, že když se vydáme na tu „naši” cestu, vše bude najednou příjemné. Není to tak. Zprvu není lehké rozeznat, zda se mi nechce, protože to není „moje” cesta nebo je to vnitřní rezistence. Doporučujeme to nejdřív několikrát zkusit a pak teprve vyhodnotit, zda je to pro vás. A hlavně – začněte s malými krůčky. Garantujeme vám, že s každým malým překonaným krůčkem se budou obavy a vnitřní kritici vytrácet. Pokud si s tím sami nevíte rady, poproste někoho o pomoc. Vaši komunitu nebo vlastního kouče. Vyberte si člověka, který vám sedí a je vaší podporou.

Stejně se tomu nevyhnete. Pokud máte sen, zase si vás najde. I když budete rezistovat. Nebudete šťastní v tom, co není vaše cesta. Pro nás byla bolest z toho, že bychom měli být v práci, kde nás to nebaví, větší, než bolest z dělání nepříjemných aktivit.

A čím jsou rozdílní lidé, co mají praxi plnou a ti, co ji nemají? Investice. Do sebe. My jsme do sebe nainvestovali už zhruba 350 tisíc za různé koučovací výcviky a 400 tisíc za kouče, mentory, poradce. A to si myslíme, že je za 9 let ještě celkem malá investice. Cokoliv nám připadalo, že by nás mohlo posunout, tak jsme to zkusili. A o tom to je.

Vaši klienti se budou posouvat jen tak rychle, jako vy. Půjdou jen do takové hloubky jako vy sami. V tomto je profese kouče nemilosrdná a zároveň spravedlivá. Pokud chcete pomáhat lidem dávat si jejich život „do pořádku”, je potřeba, abyste ho měli v pořádku i vy sami. Nejde o to mít perfektní život, ale dívat se na to, kde to nefunguje. Dívat se na to, kde je to nepříjemné a začít s tím něco dělat. Jakmile se na tuto cestu vydáte, začnou vám chodit klienti. Do hloubky o tom mluvíme v následujícím živém vysílání.

10. Jak získat první klienty

1. Jste kouč nebo si na něj hrajete?

Možná drsná otázka, ale dokud si na kouče pouze hrajeme, většinou to moc nefunguje. A jak si prověřit to, kde se nacházíte? Zamyslete se nad tím, jak odpovídáte, když se vás někdo zeptá, co děláte. Je tam sebejistá odpověď, že jste kouč a umíte to rozvést? Nebo vás otázka zaskočí a sotva ze sebe dostanete, že tak „trochu jako koučujete” a „tak nějak” začínáte? Přechod ze zaměstnání do podnikání může chvíli trvat. Když si ale plně „sednete” do identity kouče, začne to přitahovat klienty. Najednou jste vzorem. Jste tím, kdo jde a mění věci. Klienty to inspiruje a začnou se vám ozývat.

2. A zase ta cílová skupina…

Už jsme to zmiňovali v předešlých odstavcích, ale bez zaměření klienti nebudou vědět, o čem mluvíte. Nezaujme je to. Být kouč s certifikací je fajn a je důležité ji mít, ale klienty to nezaujme. Až když mluvíte o specifickém problému, který je trápí, začnou se na vás obracet. A jak cílovku vlastně najít? Zamyslete se, koho chcete skutečně koučovat. Kam vás to opravdu táhne srdcem?

Dobrou nápovědou může být i podívat se na to, jací klienti za vámi chodí a s čím. My jsme na začátku doslova koučovali, „co dýchá”. Tak člověk zakusí všechna možná témata a typy lidí a následně může své zaměření zúžit.

3. Jaká jste krevní skupina?

Vytvořili jsme takovou svou vlastní typologii. Pro kouče, co se prezentují online – pasivně (A) nebo aktivně (B), pro ty, co to kombinují (AB) a pak pro ty, co mají raději offline cestu (0). Baví vás psát články, videa, dělat rozhovory? Chcete být i více aktivní a sami oslovovat lidi? Nebo máte raději přímo interakci s lidmi a preferujete doporučování, konference a networkingy?

My máme rozdílné přístupy. Michal je spíš onlinový typ, vytváří zajímavý obsah pro svou cílovou skupinu a nechává lidi, aby ho sledovali. Na začátku si dal závazek, že bude sdílet na LinkedInu 3x týdně. Ten dodržel a zanedlouho se stal jeden z jeho příspěvků virálním. Je potřeba počítat s tím, že se člověk setká i s nepříjemnými komentáři (pamatujte – lidé jen sdílí jejich vnímání světa, moc se vás to netýká) a tedy pracovat na svém mindsetu – dovolit si sdílet to, co skutečně chcete a počítat s tím, že se to někomu nebude líbit.

Honza je opak, říkal si na začátku klientům o doporučení dalších klientů, které by mohlo koučování zajímat a mohlo by pro ně být prospěšné. To mu fungovalo výborně.

Každému bude fungovat něco jiného, je potřeba si najít hlavně to, v čem je mi dobře. Vyzkoušejte si různé přístupy a vyberte si ten, co vám funguje. Určitě může být kombinace online a offline světa. Sdílet hodnotný obsah, šířít to mezi lidmi a vytvářet si ambasadory.

4. Budeme se opakovat, ale nebuďte na to sami. 🙂

Jestli je něco, co dělí zaměstnance od podnikatele, je to právě schopnost říct si o pomoc, spolupracovat, delegovat to, co mi nejde. Nechte si pomoct, poradit, podpořit.

Nakonec pro vás máme záznam živého vysílání, kde 4 kouči sdílí zkušenosti ze začátků jejich podnikání.