Obvykle jste to vy jako kouč, kdo zahájí konverzaci, ať už otázkou nebo pozváním klienta k vyslovení, jakým směrem by se konverzace mohla ubírat. Dnes se s vámi tedy chci podělit o více možných způsobů neboli cest, jak setkání začít, a také o to, co vám jednotlivé cesty mohou do setkání přinést.
1. Cesta volby
„Jak bys chtěl dnešní setkání začít… chtěl bys zrekapitulovat, co se stalo od chvíle, kdy jsme spolu mluvili naposledy, nebo by ses chtěl rovnou věnovat nějakému tématu?”
Kouč tímto nabízí klientovi možnost výběru, jak by chtěl setkání zahájit. Nejen, že si klient může vybrat téma, ale také to, jestli naváže na předchozí setkání nebo otevře něco nového.
2. Cesta partnerství
„Čím bys chtěl dnešní setkání začít?”
Pro klienty, kteří už mají delší zkušenost s koučováním, bývá právě tohle ceněný způsob, jak začít. Posílí se díky tomu pocit, že volba tématu je opravdu na nich, tento přístup posiluje odpovědnost klienta.
3. Cesta potřeby
„Jakého kouče bys ve mně dnes chtěl mít?” nebo „Jaký druh koučování bys dnes nejvíce ocenil?”
Klient si takto v partnerství s koučem vybírá to, co právě dnes potřebuje, ať už sparingpartnera, empatického posluchače, vyzývavého provokatéra atp. Tento způsob otevření opět ocení především zkušenější klienti, kteří již vědí, jaké jsou v koučování možnosti a co jim vyhovuje.
4. Cesta všímavosti
„Čeho si v tento moment všímáš?” nebo „Co se právě teď děje ve tvém srdci a mysli?”
Tato otázka slouží k vytvoření prostoru k zamyšlení a (sebe)reflexi, ze kterého často vzejde zajímavé zaměření setkání.
5. Cesta prozkoumávání
„Jaké téma bys chtěl dnes prozkoumat?”
Předpokladem v této situaci je, že klient má téma a že by ho chtěl prozkoumat, tedy není ve fázi „chci to vyřešit“ případně „chci něčeho dosáhnout“ atd. Jedná se o velmi široký průzkum, který klientovi ponechává velký výběr ohledně směru koučování. Zde je nutné přihlédnout k “typu” klienta a jeho potřebám. Tento způsob otevření setkání bude nejlépe fungovat s klientem, který rád otevírá různorodá témata a rád prozkoumává svůj vztah k nim.
6. Cesta nezapomenutelnosti
„Co by pro tebe udělalo právě toto setkání nezapomenutelným / výjimečným?”
Tento způsob otevření setkání je velice specifický, může být opravdu funkční, ale je vhodné mít na paměti předpoklady, které je nutné splnit:
- klient potřebuje ve svém životě vidět velký posun,
- klient musí být otevřen používání tohoto názvosloví nezapomenutelnosti / výjimečnosti.
Použitím slov jako „nezapomenutelnost“ a „výjimečnost“ zve kouč klienta, aby snil, přemýšlel, představoval si a vyslovoval to, co chce, odvážnějšími slovy. Z určitého pohledu tedy může být toto netradiční zahájení přínosné, pro některé klienty to však může být až příliš silné či nepřiléhavé a je důležité to zohledňovat.
7. Cesta změny
„Jakou změnu chceš ve svém životě udělat?” nebo „Co bys chtěl ve svém životě změnit?”
Stejně jako v předchozím případě má i tento začátek určité předpoklady, konkrétně že klient chce ve svém životě něco změnit. Protože se ale koučování s největší pravděpodobností věnují právě lidé, kteří chtějí něco změnit, je splnění této podmínky velice pravděpodobné. Formulací „ve vašem životě“ kouč též vyzývá klienta, aby přemýšlel v širších souvislostech a ne pouze v okruhu daného tématu.
8. Cesta preferované budoucnosti
„Co bys chtěl, aby ti toto setkání přineslo?” nebo „Co ti má dnešní setkání přinést?”
Tento typ úvodní otázky je typický pro přístup zaměřený na řešení. Klient je vyzván, aby se zamyslel nad tím, jaký dopad by dané setkání na jeho život mělo mít, či jak by ho dané setkání mělo posunout k celkovému stavu, kterého chce za pomocí celé série koučování dosáhnout. Přiznám se, že tenhle styl mi tak, jak vnímám koučování, přijde nejvíce přiléhavý.
9. Cesta překážky
„Co ti aktuálně nejvíce brání v dalším posunu?”
Tohle je můj druhý nejméně oblíbený styl začátku setkání. Předpokládá totiž, že existuje překážka, kterou klient k dalšímu posunu musí překonat. Zve ho k tomu, aby vyprávěl příběh o tom, co mu brání. Tento přístup nevytváří v klientovi zodpovědnost, pohyb vpřed ani naději ke změně či posunu.
10. Cesta problému
„Jaký je tvůj problém?” nebo „Co tě trápí?”
Tadááááááá! Můj nejméně oblíbený styl začátku setkání je právě tento. Vyzývá totiž klienta, aby popsal, co nechce, spíše než to, co chce. Časté otázky orientované na minulost, deficit a na vysvětlení tohoto deficitu vedou k zaseknutí klienta právě v minulosti a v problémech. Klient pak často odchází s větší skepsí či dokonce frustrací nebo může mít dokonce pocit, že svého cíle není schopen dosáhnout. Jako kouč praktikující přístup zaměřený na řešení se snažím o pravý opak, tedy o otázky zaměřené na budoucnost, klientovy zdroje a pokrok. Tím klienta podporuji v řešení jeho problému a tvorbě života, který se mu bude žít s lehkostí.
Jaké způsoby, jak začít klientovu cestu koučovacím setkáním, s vámi rezonují nejvíce?
Pokud máte pocit, že by bylo dobré posunout vaše koučovací dovednosti zase o kus dál, možná je ten pravý čas vybrat si některý z našich výcviků, ve kterém vás na vámi vysněnou úroveň doprovodíme.
